|
| |
|
| |
|
|
Domov a rodina
Kantor, Táňa ; Suchánek, Radek (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Cílem práce je představení nové koncepce dětského domova, která hledá vztah mezi rodinným prostředím, specifickými potřebami dětí či také nutnými požadavky na architekturu, které jsou důležité při vnímání prostoru, ve kterém se děti nacházejí.
|
|
|
Získávání konopných drog mladistvými: srovnání zkušeností svěřenců ze zařízení pro cizince s vybranými zařízeními pro svěřence české národnosti
Piskáčková, Kristýna ; Vacek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Gabrhelík, Roman (oponent)
Vysoká škola: Univerzita Karlova v Praze Fakulta: 1. lékařská fakulta Psychiatrická klinika, Centrum adiktologie Školní rok:…….……2012/2013 ABSTRAKT DIPLOMOVÉ PRÁCE Jméno ……………Bc. Kristýna Piskáčková....………………………………….…….……………. Obor Adiktologie Rok imatrikulace: …………2006….………… Vedoucí práce: Mgr. Jaroslav Vacek Počet stran:………80…………… Název bakalářské práce: ZÍSKÁVÁNÍ KONOPNÝCH DROG MLADISTVÝMI: SROVNÁNÍ ZKUŠENOSTÍ SVĚŘENCŮ ZE ZAŘÍZENÍ PRO CIZINCE S VYBRANÝMI ZAŘÍZENÍMI PRO SVĚŘENCE ČESKÉ NÁRODNOSTI Abstrakt diplomové práce: Cílem diplomové práce je zjistit způsoby a okolnosti opatřování konopných drog adolescentními uživateli-svěřenci vybraných ústavních zařízení pro mladistvé. Teoretická část se věnuje zejména tématům konopné drogy, vzorce užívání a distribuce konopných drog, drogový trh a systém školských zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy. Ve výzkumné části se nejprve zabývám výzkumnými otázkami, metodami a procesy tvorby dat, později pomocí analýzy dat zprostředkovávám odpovědi na výzkumné otázky. Použitou metodou získávání dat je semistrukturované interview. Výzkumu se účastnilo celkem 16 participantů. Ve vzorku je zastoupeno pouze jedno pohlaví-muž. Věk participantů je 15-18 let. Výpovědi participantů jsou zachovány a zakomponovány do této práce. Výsledky mého vzorku nelze generalizovat,...
|
|
|
Zrušení Kojeneckých ústavů z pohledu pracovníků OSPOD v Praze a Ústeckém kraji
Scheithauerová, Michaela ; Tuček, Milan (vedoucí práce) ; Spalová, Barbora (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD Institut sociologických studií Katedra sociologie Zrušení Kojeneckých ústavů z pohledu pracovníků OSPOD v Praze a Ústeckém kraji Abstrakt Autor práce: Bc. Michaela Scheithauerová Studijní program: Sociologie Současný vedoucí práce: doc. Milan Tuček, prom. mat., CSc. Původní vedoucí práce: PhDr. Mgr. Jaroslava Hasmanová Marhánková, Ph.D. Původní konzultant práce: Mgr. Romana Marková Volejníčková, Ph.D. Rok obhajoby: 2023 Abstrakt Diplomová práce se zabývá problematikou rušení kojeneckých ústavů a postoji sociálních pracovníků Orgánu pro Sociálně-Právní Ochranu Dětí k ní. Zaměřena je na názory pracovníků ohledně uskutečnitelnosti v praxi umísťovat ohrožené děti do 3 let věku mimo institucionální péči, v souvislosti s novelou zákona 359/1999 Sb. o sociálně-právní ochraně dětí. V rámci rozhovorů s informanty bylo také zjišťováno, co podle nich znamená "dobrá péče" a zda jsou ji kojenecké ústavy, potažmo domovy pro děti do 3 let věku schopné zajistit. Práce porovnává Ústecký kraj a Prahu a mapuje, zda mezi nimi existují v pohledu na novelu zákona odlišné názory. Teoretická část blíže vymezuje pojmy jako ohrožené dítě či jeho potřeby, co je ústavní výchova a jaké v ČR existují náhradní formy péče. Je představen také institut jednoho z hlavních aktérů v této problematice...
|
|
| |
|
|
Zrušení Kojeneckých ústavů z pohledu pracovníků OSPOD v Praze a Ústeckém kraji
Scheithauerová, Michaela ; Hasmanová Marhánková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Hrešanová, Ema (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD Institut sociologických studií Katedra sociologie Zrušení Kojeneckých ústavů z pohledu pracovníků OSPOD v Praze a Ústeckém kraji Abstrakt Autor práce: Bc. Michaela Scheithauerová Studijní program: Sociologie Vedoucí práce: PhDr. Mgr. Jaroslava Hasmanová Marhánková, Ph.D. Konzultant práce: Mgr. Romana Marková Volejníčková, Ph.D. Rok obhajoby: 2023 Abstrakt Diplomová práce se zabývá problematikou rušení kojeneckých ústavů a postoji sociálních pracovníků Orgánu pro Sociálně-Právní Ochranu Dětí k ní. Zaměřena je na názory pracovníků ohledně uskutečnitelnosti v praxi umísťovat ohrožené děti do 3 let věku mimo institucionální péči, v souvislosti s novelou zákona 359/1999 Sb. o sociálně-právní ochraně dětí. V rámci rozhovorů s informanty bylo také zjišťováno, co podle nich znamená "dobrá péče" a zda jsou ji kojenecké ústavy, potažmo domovy pro děti do 3 let věku schopné zajistit. Práce porovnává Ústecký kraj a Prahu a mapuje, zda mezi nimi existují v pohledu na novelu zákona odlišné názory. Teoretická část blíže vymezuje pojmy jako ohrožené dítě či jeho potřeby, co je ústavní výchova, jak se dělí a jak v ČR funguje a jaké zde existují náhradní formy péče. Samozřejmě je představen také institut jednoho z hlavních aktérů v této problematice OSPOD. Protože je téma nahlíženo...
|
|
| |
|
| |
|
|
Děti z institucionální a přechodné pěstounské péče v novém domově očima náhradních rodičů
Zdražilová, Elen ; Novotná, Hana (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
Práce se zabývá srovnáním a hloubkovou analýzou některých psychologických aspektů (zejména problematikou citové vazby) u dětí aktuálně pobývajících v náhradní rodinné péči se zkušeností se dvěma typy rané péče - institucionální péčí a PPPD po dobu prvního roku života. Zkoumanými oblastmi jsou projevy attachmentu a významné projevy chování, prožívání a vztahovosti u těchto dětí. Cílem práce je srovnání vlivu obou forem péče na psychiku dítěte a hlubší pochopení souvislostí mezi sledovanými jevy. Výzkum byl prováděn formou kvalitativních polostrukturovaných rozhovorů s pěstouny či osvojiteli zkoumaných dětí. Z výsledků výzkumu vyplývá, že zkoumané děti z PPPD, i přes často neuspokojivou kvalitu poskytované péče, vykazují příznivější projevy ve většině zkoumaných oblastí než děti z institucionální péče a zůstává u nich zachována schopnost navázání důvěrného vztahu s pečující osobou. U dětí je ale patrná zvýšená míra úzkostnosti a nejistoty. U zkoumaných dětí z institucionální péče byly patrné projevy narušené citové vazby a další obtíže v chování a v regulaci emocí. U obou skupin dětí bylo možné zaznamenat zlepšení stavu po příchodu do rodiny, v případě dětí z instituce však měla na změně nejvýraznější podíl odborná pomoc v podobě terapie attachmentu. Výzkum také upozorňuje na problematické aspekty...
|
host ::
RSS.